Předvánoční seznam v květnu

 V pondělí to bude rok, co mě manžel odvezl do nemocnice. Dva dny před Štědrým dnem. Komplikace v těhotenství se čtvrtým miminkem. Krvácení. Nebudu nechutná, nebojte. Čekala jsem, že si pod dohledem lékařů den dva poležím a pak že mě propustí domů. Netušila jsem, že strávím má rizikovém další dva měsíce a ještě tři měsíce na neonatologii. Už je to za námi, ale poslední dobou se mi to pořád vrací.

Smutek. Vděčnost. Vzpomínky. Krvácející srdce, když jsem svoje tři kloučky tak málo vídala.

Všechna slova na světě nedovedou popsat to, jak jsem teď vděčná Bohu, že je to už za mnou. Že mám čtyři nádherné chlapečky, milujícího manžela, rodinu, co tu pro mě vždycky byla a je. Hromadu přátel, ne jen kamarádů, přátel, kteří při mně stáli v nejtěžších chvílích mého života, aby povzbuzovali, plakali, radovali se a snažili se pochopit nepochopitelné.

Když jsem na konci května s mým zlatým miminkem přijela domů, našla jsem na lednici svůj seznam, který jsem si napsala před minulými Vánoci. Bylo tam strašně moc věcí, které jsem považovala za důležité.

Uklidit. Nebo úklid delegovat, ale prostě musí proběhnout!

Cukroví! Tak aspoň koupit, protože musí být na stole!

Štědrovečerní večeře! Slepičí vývar s játrovými knedlíčky. Určitě bramborový salát, dobře, rybí prsty, ať je to jednodušší. 

Poslat všechny pohledy a zabalit dárky. Protože Vánoce bez dárků neexistují.

No, když jsem v květnu svůj seznam objevila, musela jsem se sama sobě smát. Holka, vážně sis myslela, že tohle je to nejdůležitější? Na Štědrý večer jsem si v nemocnici namazala rohlík. Na cukroví jsem chuť stejně neměla a dárky ještě nějakou dobu čekaly, než jsme si je společně s dětmi rozbalili postupně v návštěvních hodinách.

Proč to píšu?

Lidé kolem mě chvátají, stresují se a já vlastně taky. Zapomínám na to, co je doopravdy důležité.

Víte, není to ani úklid, jídlo nebo dárky. Jasný, je strašně milé nemít kolem sebe binec a dopřát si kvalitní stravu (aspoň o těch svátcích), ale není to nejdůležitější.

Nejdůležitější jsou vztahy. Aspoň pro mě. Nejen o Vánocích, ale obecně. Zbytek je fajn bonus. Zkuste si to v následujících dnech připomenout. 

Až vás budou stresovat besídky, nakupování a balení dárků, úklid, pečení, vaření, vzpomeňte si, že to je jenom jedna z těch míň důležitých položek na seznamu. 

Ať nedopadnete jako já a nenajdete v květnu na lednici svůj směšný předvánoční seznam.

Krásné Vánoce plné vděčnosti přeje Evča.

P.S. To se mi to teď machruje, když mám už uklizeno, upečeno, zabalené dárky, vánočku koupím a na Štědrý večer zas udělám rybí prsty v troubě! 🤪