Já do tebe to mlíko dostanu, broučku! Můj kojící příběh, část třetí

 Kojení je krásné.

Časopisy pro maminky nám ukazují nádherné ženy s jemným make-upem a upravenými vlasy, které se zasněným úsměvem hledí na své miminko, jež drží decentně přitisknuté k ňadru. Není pochyb o tom, že je kojení náramně baví a naplňuje. Nemají horečky kvůli zánětu prsu ani nemusí zatínat prsty na nohou, když se jejich drobeček přisaje, protože prostě nemají rozpraskané bradavky. Jsou oblečené v elegantních šatech pastelových barev, pravděpodobně totiž nemají blinkací miminka, nemluvě o tom, že na šatech nikdy nemají fleky od mlíka, které se najednou spustí a i přes vložku do podprsenky prosákne na oblečení.

Pár takových fotek a hned máte pocit, že kojíte tak nějak hůř než ony.

Dokonce i celebrity, herečky, modelky a zpěvačky, bombardují sociální sítě svými kojícími fotkami a šíří do světa myšlenku, že kojení je prostě in. Přísahají na holý pupík, že bez kojení by se ani necítily jako matky a že každá žena by to měla mít podobně.

Nic proti tomu. Jsem taky velký zastánce kojení. Nicméně z pokusů kojení svého nedonošeného chlapečka jsem byla chvílemi tak zoufalá, že jsem častokrát měla pocit, že se to ani nepovede. Mrzelo mě to. Pochopila jsem, jak se cítí některé maminky, kterým prostě kojení nevyšlo, přestože se snažily. 

Myslím si, že my ženy bychom k sobě navzájem měly být mnohem víc empatické a citlivé, mnohem míň se porovnávat a netvářit se, jako kdyby máma, která nekojila, byla horší máma.

Poslechněte si zatím poslední část mého příběhu.

Skončila jsem ve chvíli, kdy jsme na neonatologii na roomingu se synem nacvičovali kojení. Syn se narodil ve 27. týdnu s 860 gramy a opravdové kojení začalo zhruba po třech měsících. Vážila jsem před kojením a po kojení a pokud syn nevypil potřebnou dávku, odsávala jsem a dokrmovala vlastním mlékem přes Calma láhev. A dvakrát denně dostával speciální mléko kvůli živinám, protože byl extrémně nedonošený a fortifikace (prášek přidávaný do mateřského mléka kvůli obohacení o další živiny) mu nedělala dobře.

Domů jsem si pořídila váhu s tím, že budu pokračovat ve stávajícím režimu, nakonec jsem ale dokrmovat vlastním mlékem z láhve už nemusela, protože syn se začal hezky kojit sám. Možná pomohlo, že jsem se doma víc uklidnila, možná to, že na kojení bylo víc času. Možná měl syn víc síly, jak byl starší a dovedl si víc mlíka vytáhnout. Nebo kombinace všeho? Lahvička nám zůstala jen na dvě dávky vykrmovacího mlíčka Infatrini.

Takže vlastně idylický konec jako z časopisu. Musím ale dodat, že na tom mají velkou zásluhu zdravotníci z českobudějovické neonatologie, především úžasná laktační poradkyně, sestřička Führerová, která by rozkojila snad i mého muže :-) ... Na budějovické neonatologii se kojení maximálně podporuje, ale zároveň nevnucuje maminkám, které to prostě nedávají. Sestřičky jsou trpělivé, poradí, podpoří, a pokud se něco nedaří, hledají s vámi příčinu, abyste to dokázaly společně.

Protože i nedonošené děti je možné kojit, ačkoliv v porovnání s kojením donošených miminek je to náročnější.

Pokud to shrnu, pokud chcete kojit nedonošené miminko, musíte se obrnit trpělivostí a být celkem disciplinované. Nejprve je nutné vstřebat to obrovské trauma z předčasného porodu, následně začít pravidelně každé tři hodiny ve dne v noci odstříkávat mléko a neřešit, že je to nejdřív pár kapek. Vyzbrojte se kojícími čaji všeho druhu, vyzkoušejte doplňky stravy, pískavici, benedikt, homeopatika, Caro, Meltu, kopr, kontryhel. Hodně pijte. Spřátelte se s odsávačkou a vydržte! Bude to trvat dlouhé týdny, možná i měsíce, ale nakonec přijde den, kdy se vaše dítě přisaje. Myslete na to, že je maličké, snadno se unaví a nemá ještě takovou sílu, jako donošené děti, a tak se ze začátku bude kojení spíš jen tak učit a doopravdy se to povede třeba taky až doma, proto se po poradě s laktační poradkyní nebraňte ani kloboučkům nebo alternativním způsobům dokrmování, případně Calma lahvi. Nedivte se, když zpočátku kojení a krmení zabere i hodinu a nezáviďte spolubydlícím, které dávají jen láhev, že mají v noci za čtvrt hodiny hotovo.

Kojení není jen o pití mléka, je to i o vzájemné vazbě a blízkosti. Mateřské mléko navíc významně podporuje imunitu miminka.

Věřím tomu, že i vám se kojení povede.

A pokud ne, tak to není konec světa. Pořád budete stejně úžasné mámy, jaké jste. Nezapomeňte: mateřské mléko je super, ale když ho mít nebudete, tak se nic nestane. Prostě se to udělá jinak.

Ať se vám daří!

💜