Moje soukromé čtyřměsíční výročí

 Čtyři měsíce v nemocnici. Co dodat? Je to hodně. Čtyři měsíce v nemocnici člověka změní. Ať chcete nebo nechcete, po čtyřech měsících ve špitálu se na svět už díváte trochu jinou optikou.

Kdybych chtěla svému mladšímu "já" dát pár rad a shrnout, co jsem si tady uvědomila, bylo by to asi tohle:

1. Důležitých věcí je na světě málo a spousta nedůležitých věcí se za důležité jen maskuje. Troufám si říct, že z osmdesáti procent se v myšlenkách zabývám nesmysly. 

"Evi, vybírej si dobře, jaké boje chceš bojovat. Spousta věcí nestojí vůbec za to, aby ses jimi zabývala."

2. Jednou všichni umřeme a většina toho, co shromažďujeme a pro co žijeme, je úplně bezcenná. Na co chceme, aby jednou vzpomínali naši nejbližší: děti, rodina, přátelé? Čím můžeme obohatit svět? V čem jsme jedineční? Jaké jsou naše dary? Co chceme, aby si lidé vyprávěli po naší smrti, až na nás budou vzpomínat? Co neudělá nikdo jiný než já?

"Evi, nebudeš tady navždycky. Nečekej na to, až bude "někdy" čas na "něco" z toho, co je pro tebe důležité.

3. Buď sama sebou, život je moc krátký na to, aby sis nasazovala masky. Nikdy se ti nepovede, aby tě všichni měli rádi, všichni měli stejný názor na věci jako máš ty a všichni s tebou souhlasili.

"Evi, poslouchej svoje srdce a nenechávej se zmanipulovat tím, co ti ukazují sociální sítě. Jsi velká, přestaň už konečně řešit, co si o tobě kdo myslí a smiř se s tím, že si sousedka, kamarádka nebo dokonce i maminka můžou myslet, že něco děláš úplně blbě a že oni to dělají líp."

4. Většina lidí má dobré srdce. Nebuď pořád podezíravá. Potkat toho správného člověka ve správný čas je dar. Přestaň posuzovat lidi podle prvního dojmu.

5. Nemaskuj už svoje city. Když budeš chtít své milované obejmout, říct jim, že je máš ráda a že jsi na ně hrdá, udělej to hned, nemusíš mít další šanci.

6. Spousta problémů je hned menších, když si z nich uděláš srandu. 

"Evi, každý den cíleně vyhledej něco, čemu se můžeš zasmát a nenechávej si to pro sebe."

7. Měj se ráda, není to sobectví, je to nutnost. Chovej se sama k sobě jako ke kamarádce. Přestaň na sebe být tak přísná, snaž se poznat své silné i slabé stránky a pracovat s nimi tak, abys byla lepší člověk. Když se ti něco povede, můžeš se odměnit. A když se ti nic nepovede, můžeš se taky odměnit. Přemýšlej nejen o tom, čím udělat radost ostatním, ale i o tom, čím udělat radost sama sobě.

8. Případné problémy řeš s těmi, kterých se to týká. Jednej férově. Nejhorší je, když si myslíš, že si někdo myslí něco, co by si podle tebe myslet neměl. Když jde do tuhého, radši rovnou vylož karty na stůl.

9. V životě nemůžeš mít všechno, ale musíš si vybrat. Stanov si, jaké jsou tvoje priority a dovol si na něco se prostě vykašlat.

10. Neber život tak vážně, stejně z něj nevyvázneš živá. Zařaď do svého života dny, kdy se budeš chovat úplně opačně, než jak máš ve zvyku. Zkus to, minimálně bude sranda... 

Bonusová ráda na závěr: "Evi, zkus aspoň občas přestat plánovat. Spoustu událostí nemůžeš ovlivnit, jen přijmout."

Možná toho vymyslím ještě víc, protože naše cesta zatím nekončí. A možná, možná, ale vážně jen možná... možná je pro mě tohle období teď tragédie, ale jednou si řeknu, že to vlastně byl dar.

Jak to vidíte vy?

💜